Rome - 13. kapitola 2/2

6. března 2017 v 21:04 | Rady |  Jay Crownover - Rome


blékla jsem si tričko a nějaké kalhotky a usnula hned, jak moje hlava, ještě mokrá ze sprchy, narazila na polštář. Matně jsem slyšela, jak můj chlap po půlnoci dorazil, slyšela ho šustit v koupelně, ale byla jsem příliš mimo, abych se vzbudila. Dokonce i když si mě přitáhl k sobě a po tvrdém polibku na má ospalá ústa, si mě položil na sebe, vše, na co jsem se zmohla, než jsem se propadla zpět do říše snů, bylo poplácat ho po prsou. Cítila jsem, jak mě omotal rukama, a poprvé od telefonátu mého táty, jsem se cítila, jako by se vše vrátilo k normálu. Teď to bylo v pořádku, my dva spolu - nebylo něco nemožného. Odmítala jsem nechat ho jít.
Byla jsem vytržena ze spánku někdy za úsvitu. Musela jsem zamrkat, abych se pokusila přizpůsobit oči mlhavému světlu přicházejícímu skrz žaluzie, ale než jsem se mohla přizpůsobit, Rome mě otočil a vztyčil se nad mnou s děsivým výrazem ve tváři. Jeho oči byly divoké, ústa napjatá a žíla na krku mu rychle pulzovala, což jsem i při tom nedostatku světla jasně viděla.
"Rome?" Optala jsem se, protože se na mě díval stejně, jako tenkrát, než zmizel do noci. Nechtěla jsem ho vystrašit, ale nebyla jsem si jistá, že mě teď opravdu vidí. Jeho ruce použily větší sílu než obvykle a trochu se třásly, když mi přetáhl košili přes hlavu a ani se neobtěžoval sundat mi spodní prádlo; prostě se rozpadlo pod kroucením a taháním jeho netrpělivých prstů. Prudce zvedl hlavu a světlo sálající z těch modrých očí bylo mučivé a cizí, ale bylo v nich dost z mého chlapa, takže jsem to řekla jen proto, aby se uklidnil a přečkal tu bouři. V hloubi duše jsem věděla, že by mi nikdy úmyslně neublížil. Jen se potřebuje dostat pryč od toho, co ho pronásleduje, a tohle byl jediný způsob, jak by se to mohlo udělat, aniž by opět utekl. Požádala jsem ho o upřímnost a ta byla tak syrová a upřímná, jak jsem mohla čekat jen od něj.
Posunul mě, kde mě chtěl mít, a pak mu hlava a ramena zmizely mezi mýma nohama. Stále ještě v polospánku a ani zdaleka nepřipravená na tento druh útoku, jsem mu rukama prohrábla vlasy, které teď byly dostatečně dlouhé, aby se kroutily a ovíjely se kolem mých prstů. Prohnula jsem se proti tlaku jeho jazyka a utáhla svá stehna kolem jeho hlavy.
" Rome .. ." Tentokrát to byl vzdech, ne otázka. Ani ve svých nejlepších dnech nebyl při sexu moc velký řečník a já jsem s ním v minulosti měla spoustu tichého, velmi intenzivního sexu. Ale tohle bylo něco na zcela jiné úrovni. Vždycky byl velmi velkorysý a důkladný milenec. Odtáhl se, aby se ujistil, že jsem spokojená a připravená přijmout cokoli, co na mě chtěl hodit. To ale nebyl případ dnešního rána. Očividně měl nějaký cíl, a to udělat mě tak rychle a prudce, jak jen to bylo možné. Útokem svými ústy dosáhl svého cíle. Opravdu jsem si nemohla stěžovat, protože to bylo skvělé a věděla jsem, že to z nějakého důvodu potřeboval, ale pokud si myslel, že mě sakra vyšuká do bezvědomí a pak o tom se mnou nebude mluvit, tak se přepočítal.
Nemohla jsem vydržet dlouho, ne s jeho jazykem a zuby provádějící mi spoustu opravdu úžasných věcí tam dole, ale těsně před mým vyvrcholením se odtáhl, přetočil mě na břicho a vytáhl nahoru takže jsem byla před ním na rukou a kolenou. Širokou dlaní mě pohladil po křivce zadku a zašeptal moje jméno.
"Coro ... ."
Cítila jsem, že je za mnou připravený, a přestože jsem byla celá vláčná a poddajná z intenzivního potěšení, které mi právě vnutil, nedalo se popřít, jsem se cítila trochu rozdělená na dvě poloviny, když se do mě tlačil zezadu. Přidušeně jsem zaklela, ne proto, že by to bolelo, ale protože to byla náhlá, ohromující záplava pocitů. Kvůli rozdílu v našich velikostech se mnou byl vždycky moc opatrný, ale dnes ráno to bylo, jako by vypustil nějakou svou jinou část. Tohle nebyla jedna z mých oblíbených pozic v posteli, ale pomyslela jsem si, že s ním bych se to mohla naučit milovat. Byl prostě všude kolem mě.
Cítila jsem ho za svými zády. Ruce měl mezi námi a obtočené kolem mých prsou. Moje bradavky už byly extra-citlivé kvůli těhotenství, ale když za ně tahal a kroutil jimi mezi palcem a ukazováčkem, byla jsem si jistá, že bych se mohla udělat jen z toho. Zasténala jsem a koukla se na něj přes rameno. Byl to pohled, na který nikdy nezapomenu.
Všechny ty jeho svaly, které se napínaly, potem zmáčená kůže, planoucí modré oči ... to byl obraz čisté mužské intenzity a neexistuje žádný důvod, proč bych si měla ztěžovat, že jsem toho příčinou. Líbilo se mi, že měl pevné linie a roviny tam, kde jsem já měla všechno měkké a kulaté, teď víc, než kdy předtím. Taky se mi líbilo, jak jeho ruce vypadaly proti mé barevné kůži. Byl to krásný kontrast, a zdálo se, že jeho to fascinuje stejně. Bylo by těžké popsat jeho jízdu, nabodával mě, bušil do mě, jako by se honil za vyvrcholením, jinak by mohl utrpět nějakou nevysvětlitelnou ztrátu. To byl celý Rome Archer. Naštěstí pro mě, tento úkol zvládnu. Dokonce i když si moje hlava nebyla stoprocentně jistá, že bych mohla všechno, co mi nabízí pobrat, moje tělo si bylo jisté, že tuto výzvu příjme. Mé vnitřní svaly se při jeho výpadech stahovaly, moje bradavky byly svraštělé a záplava vlhkosti tam, kde jsme byli spojení, se nedala popřít a ulehčovala jeho cestu. Naklonila jsem hlavu na stranu a připravila se na nevyhnutelnou explozi a zhroucení; jenže to, nebo to, co jsem dostala. Jakmile mě nemilosrdně poslal do bezmyšlenkovitého zapomnění, zdálo se, že se vrátil z té propasti, kde už skoro byl. Prakticky jsem plakala, vyčerpaná z potěšení a bohatství pocitů, které mi vnutil, ale on mě převrátil na záda, políbil mě tvrdě na ústa, a vjel do mě zpátky .
Bylo to pomalé vjíždění a vyjíždění jeho erekce, hrubé mučení mé super citlivé pokožky. Políbil má oční víčka, koutky úst, okraj mé klíční kosti. Šeptal moje jméno znovu a znovu, a když se konečně otřásl a při svém vyvrcholení mi zavrčel do krku, cítila jsem se, jako bych v celém svém životě nikdy tak moc nepotřebovala jiného člověka. Když chytil dech a položil se zpátky dolů, jen jsem omotala své paže kolem jeho silného krku a nechala ho mazlit se se mnou.
Myslela jsem si, že ho budu muset prosit a nutit ho, prozradit, co se stalo, ale po dlouhých pěti minutách ticha, kdy jsme se jen drželi navzájem, mi to nakonec všechno řekl. Nehoda. Jak si myslel, že zemře. Jak žil každý den s pocitem viny, že byl jediný, kdo přežil. Jak byl naštvaný, že nehoda byla jednou z hlavních příčin nejen jeho fyzických omezení, ale také mu způsobila psychické potíže. Vypadalo to, že tu nehodu vinil i za ukončení své vojenské kariéry. Bylo to smutné. Stokrát se mi pro něj zlomilo srdce, ale když skončil, obrátil svou tvář ke mně a políbil mě tak sladce na tvář, až jsem si myslela, že se rozpláču.
Chtěl se ze mě vytáhnout, a převrátit se, ale já ho nenechala. Zamkla jsem své ruce a nohy kolem něj a držela ho na místě. Protože přede mnou odhalil svou duši, ne proto, že by chtěl, ale proto, že jsem ho požádala, aby mě pustil dovnitř, musela jsem udělat totéž. Nic míň si nezasloužil. V případě, že se chystá dát mi všechno, musela jsem přestat mít strach a být ochotná udělat totéž.
Dětské kroky.
Olízla jsem skořápku jeho ucha a zašeptala: "Dnes jsem dostala e-mail od svého ex. Trochu mě to rozhodilo. To je důvod, proč jsem se dnes večer chovala tak divně."
Jeho mohutné tělo celé ztuhlo, nadzvedl se, aby se na mě zamračil. Byli jsme stále intimně spojeni, takže jsem si myslela, že by mělo být nemožné, aby byl na mě naštvaný, ale mýlila jsem se. Jeho oči se zúžily a vzplanuly něčím, co nebylo moc hezké, a jizva, která zdobí jeho čelo začala rozhněvaně pulzovat.
"Ten chlap, se kterým si byla zasnoubená?"
Běžela jsem rukama nahoru a dolů po jeho žebrech, jako bych se snažila uklidnit divoké zvíře a trochu kývla. "No jo. Zřejmě ta holka, se kterou byl zasnoubený, se od něj odvrátila a dělala mu přesně to samé, co spolu udělali mně. Myslím, že jen hledá někoho, kdo by s ním soucítil."
"Proč jsi mi to řekla právě teď?" Zeptal se a mě se nelíbil obviňující tón v jeho hlasu, takže jsem zaťala své nehty do jeho masa.
"Protože jsem to smazala. Nestarám se o něj, nebo cokoli, co mi říká. Bylo to už dávno, v jiném místě a čase a vše, co jsem chtěla, bylo, aby se omluvil a uvědomil si, jak moc mě zranil. Teď už to nebudu potřebovat. Teď mám tebe."
Zúžila jsem na něj oči.
"Navíc, ty jsi mi neřekl o autě nebo o skutečnosti, že máš za zadkem nějakého super naštvaného motorkáře, který se chce pomstít, jen proto, že jsi nechtěl, abych si s tím dělala starosti. Je to totéž, velký chlape."
"Ne, Coro, to sakra určitě není." Překulil nás, takže jsem na něm seděla vzpřímeně. Založil si ruce za hlavou a pokračoval v mračení se na mě. V celé historii našich hádek to byla ta nejpodivnější pozice, v jaké jsem kdy byla. Byla jsem na něj naštvaná, ale moje ženské části byly zřejmě unaveny z toho, že jsou naplněny tím nádherným tělem a nedělají s ním něco produktivního. Cítil jsem, jak se moje vnitřní stěny začaly vlnit kolem jeho penisu. A samozřejmě, protože je Rome superhrdina, neměl žádný problém s únavou a znovu tvrdnul.
"Nemám toho pankáčskýho motorkáře rád. Nesouhlasil jsem s tím, aby sis ho vzala. Neměl rozbít tvé srdce na milion kousků, takže je pro tebe těžké vidět, co je přímo před tebou. Ten chlap není jen tvůj ex, Coro. On změnil tvůj život."
Zamračila jsem se na něj, protože se mi nelíbilo, že tak snadno čte mezi řádky.
"Vidím tebe, Rome." Chytila jsem ho za ruku a položila si ji na břicho. "To je trochu nemožné. A když přijde na životní změnu, vyhrál jsi. Ruce dolů."
Vytáhl svou druhou ruku z pod hlavy a položil ji na druhou stranu jemné vlny bříška tak, že svíral malý ten hrbolek ve svých dlaních.
"Vím, že mě vidíš, Coro. Ale vidíš mě prostě jen jako otce svého dítě? Vidíš mě jako chlapa se zasranou tunou problémů, který se pomalu snaží je řešit? Vidíš mě jako někoho, kdo je teď v pořádku, protože víš, jak moc mi na tobě a dítěti záleží a mohlo by nám být spolu dobře? Nebo mě vidíš jako člověka, který bude s tebou na dlouhou trať? Protože pokud v tom jedeš se mnou, jen dokud si pro tebe pan Dokonalý nepřijde, mám pro tebe novinku ... bude se se mnou muset sakra prát, aby se skrze mne dostal."
Jen jsem na něj zírala, protože jsem na to nedokázala nic říct. Vše, co jsem chtěla, byl chlap, který by byl na sto procent se mnou, a tenhle úžasný člověk požadoval totéž ode mne. Jak jsem řekla, Rome vyhrál v život měnící hře, pokaždé.
"Vidím to všechno, Rome, a bez ohledu na to, jak to skončí, už je to perfektní. Toto," položila jsem ruku na jeho srdce a ujistila se, že cítil, jak jsem ho uvnitř zmáčkla "je tak dokonalé, jak jen může být. Jsi můj chlap, nikdo jiný pro mě nedělá to, co děláš ty, a to je všechno, co k tomu mám. Nevěděla jsem, co znamená dokonalost, dokud jsem nepotkala tebe."

Nemohla jsem mu to říct, ale já ho milovala. I přesto, že jsem zatím nebyla ochotná do toho skočit, jsem se ujistila, že mu to můžu ukázat a doufat, že pochopí, co jsem se mu svým tělem snažila říct. Viděla jsem Rome Archera tak jasně, jako jsem viděla svou vlastní tvář v zrcadle. Byl prostě nejlepší ze všech nedokonalých věcí, které jsem kdy mohla žádat. A mohla jsem jen doufat, že nebude mít plné zuby věčného čekání, až konečně odložím svůj strach a řeknu mu, co přesně cítím.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Denisa Denisa | 7. března 2017 v 20:00 | Reagovat

Ďakujem za preklad ďalšej kapitoly. ;-)

2 maťa maťa | 8. března 2017 v 20:16 | Reagovat

ďakujem moc za pokračovanie ♥

3 Momo Momo | 8. března 2017 v 22:24 | Reagovat

Ďakujem za ďalšiu kapitolu:)

4 Elis Elis | 9. března 2017 v 22:42 | Reagovat

Dekuji za dalsi kapitolu :)

5 Yanica Yanica | 16. března 2017 v 21:40 | Reagovat

Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

6 Lefej Lefej | 17. března 2017 v 15:07 | Reagovat

Díky moc za překlad♥

7 Mirka Mirka | E-mail | 17. března 2017 v 18:18 | Reagovat

Ahoj,moc díky za další kapitolu téhle série,je božííí těším se na další ;-)

8 Zita Zita | Úterý v 13:36 | Reagovat

Ďakujem za preklad a teším sa na pokračovanie :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama