TTOM - 10. kapitola

12. srpna 2015 v 23:38 | Ivča (kor. Evča) |  Amanda Bennett - This Trust of Mine


Kapitola 10
Kayla
Slunečný den se rychle změnil na zatažený a deštivý. Šla jsem k autu, když jsem za sebou slyšela hromový hlas.
"Ahoj, Kaylo, počkej." Otočila jsem se, když mě Joey rychle objal.
Joey byl ten samý kluk, na kterého jsem narazila před potravinami. Taky se vyjasnilo, že to byl Glennův mladší bratr. Když jsem první den šla do hlavní školní místnosti, vešel tam i Joey. Tiše jsme se na sebe usmáli a nakonec se z nás stali rychle kamarádi. Byly to tři dny a prakticky jsme spolu trávili každou chvíli.
S Joeym to bylo jiné, než s Madisonem. Bylo to snadné. Díky jeho přítomnosti jsem se cítila v bezpečí a sebevědomě. Většinou mě nenechával samotnou a měli jsme spolu všechny předměty, až na jeden. Lhala bych, kdybych řekla, že vypadal špatně, protože to bylo právě naopak. Ale protože vím, že je to Glennův mladší bratr a ví, co jsem cítila k Madisonovi, nikdy jsem si s tím v jeho přítomnosti nedělala starosti.
Jako by Glennovi vypadl z oka, ale teda neměl tolik tetování. Měl světle blond vlasy a tak krátké, jako Glenn. Ačkoli Joey měl vlasy nagelované, když Glenn je nosil rozcuchané. Oba měli krásné modré oči a ostré rysy. Velký rozdíl byl v tom, že Glenn byl vyšší, ale štíhlejší. Joey měl okolo 180 cm, ale vypadal spíš jako fotbalista. Byl tak trochu děsivý, ale v tu samou chvíli utišující.
"Co chceš, Joey? Jdu do práce."
"Já vím, ale můžeš mě svézt na hřiště?" šibalsky se na mě usmíval, když něco nutně nepotřeboval, ale chtěl. Viděla jsem jej tento úsměv použít už mnohokrát hodně holek, které za ním chodily po celé škole.
"To myslíš vážně? Hřiště je jen pár kroků. Možná bys tam mohl i doběhnout. Trochu si zacvičit a vyběhat ty šílenosti, které jsi dnes snědl na oběd." Zasměju se, než naskočím do auta.
"Dobře. Uvidíme se zítra ráno?"
"Samozřejmě." Rychle mi zamával a rozběhl se k hřišti. Muži vždycky potřebují, aby se o ně někdo staral.
Jedu do práce celá omámená. Vše se zlepšilo a mé nové přátelství s Joeym tomu obrovsky pomohlo. Nemluvila jsem s Madisonem a litovala jsem jízlivých poznámek, které jsem mu řekla. Tak moc jsem chtěla být s ním a částečně jsem věděla, že bych se s někým takovým, jako je Madison Raine, neměla zaplétat.
Netěšila jsem se do práce, jako obvykle. Cítila jsem se trochu mimo celý den a nemohla jsem přijít na to, čím to je. Vešla jsem do obchodu, když hodiny ukazovaly půl.
"No, neměli bychom raději zavřít?" šéfová je obvykle milá, ale poslední dobou je to na prd.
"Omluvám se, poslední hodina mi skončila později a pak jsem ve městě narazila na zácpu." Částečně to nebyla lež, ale většinou ano. Neuvědomila jsem si, jak pomalu jedu, než bylo příliš pozdě to napravit.
"No, na zbytek dne potřebuju být pryč. Ujisti se, že jsou kabinky čisté a umyj pult. Jinak to jde dnes v klidu, takže budeš mít dost času na učení."
"Díky." Šéfová věděla, že když to šlo v pohodě, měla jsem čas na učení a většinu času s tím souhlasila. Tak to pro mě bylo snadnější, protože jsem neměla moc času na učení, když jsem každý den po škole pracovala.
Nad dveřmi zazvonil zvonek, šéfová odešla, šla jsem ke kabinkám a uklidila je. Šéfová nebyla líná, ale málokdy kabinky uklízela, protože tvrdila, že je to tvrdá práce, která není pro majitele. Když jsem měla vše oblečení v náručí, slyšela jsem zvonek.
"Zatraceně," zašeptala jsem si pro sebe, když jsem nesla hromadu k pultu, abych jej dala pryč z očí dalšího zákazníka.
Vyšla jsem zezadu, když se jeho smaragdově zelené oči dívaly rovnou do mých a viděly rovnou do mé duše. Otevřela jsem pusu a oblečení mi spadlo na zem. Šokovaně jsem tam stála a nevěděla co říct, nebo udělat. Nečekala jsem, že o něm uslyším, nebo ho dokonce uvidím. Začal se široce usmívat, nedokázala jsem se zastavit a šla rovnou k němu.
"Takové přivítání se mi dostane po dvou měsících?" usměje se na mě sexy úsměvem a rozeběhnu se k němu.
Když jsem u něj, obejme mě silnými pažemi a přitáhne k sobě. Okamžitě ho pevně obejmu okolo krku. Nadechnu se jeho vůně a líbám ho na krku. Byl tady. Byl tady, přede mnou a dotýkal se mě těma neuvěřitelnýma rukama. Zavřela jsem oči, když mě pevně chytil okolo pasu. Začala jsem se usmívat, protože jsem věděla, že na něj mám pořád stejný vliv. Když jsem konečně dokázala promluvit, pevně mě objímal.
"Tak se mi to líbí víc, krásko."
"Co tady děláš? Už máte volno?" ustoupím, zmateně se na něj dívám a čekám na odpověď. Místo toho tam jen stojí s prázdným výrazem.
Bože, jak mi jeho tvář chyběla. Prohlížím si ho a znova zapamatovávám. Když si prohlížím hrudník, všimnu si, o kolik širší a větší je. Sakra, díky baseballovému soustředění vypadá ještě lépe.
"Vypadáš dobře, kovboji." Zašeptám sexy hlasem, když mu naskočí husí kůže.
"Taky nevypadáš špatně, mladá dámo. Vypadáš k sežrání." Mrkne na mě a vnitřnosti se mi rozpustí, když se mu dívám do hlubokých očí.
"Možná ochutnáš později, když budeš hodný, kovboji." Obejmu ho okolo pasu a přitáhnu tak blízko, jak jen dokážu. Chyběl mi pocit, že ho držím, cítím a taky jeho přítomnost. Prostě mi chyběl.
Přitáhne si mou hlavu k rameni. Políbí mě do vlasů, odtáhne se a myslím si, že mě pustí. Nemohla jsem se mýlit víc.
Zvedl mi hlavu, abych se podívala do těch jeho úžasných očí. Vše bylo najednou pryč, když mě začal líbat. Naše ústa se začala pohybovat, a když mě laskal jazykem na spodním rtu, okamžitě jsem je otevřela. Chutnal sladce a štiplavě, jako kdyby jedl citron. Začali jsme se vášnivě líbat a přistihla jsem se, že jsem mu zapletla prsty do vlasů a shodila čepici.
Neplýtval časem, když se sklonil dolů, chytil mě za zadek a zvedl, abych ho nohama objala okolo pasu. Když jsem se přitiskla k jeho nápadné bouli, nemohla jsem si pomoci a povzdychla si. Podívala jsem se mu do očí, usmála se proti jeho rtům, když mě začal líbat na krku. Zavřela jsem oči a užívala si jeho smyslný dotek.
Během chvíle jsem ho začala odstrkovat. Spustila jsem nohy a tlačila mu na hrudník. Začala jsem ztěžka dýchat. Cítila jsem, jak se mě zmocňuje panika a nedokázal to nijak zastavit.
Udělal ke mně krok, ale držela jsem ho dál na délku paže. Zabořila jsem mu nehty do hrudníku, když se mé končetiny vzdalovaly a bránila jsem se. Volnou rukou jsem si objala hrudník, abych dokázala vydechnout. Bylo to jako věčnost, když jsem konečně dokázala normálně stát. Pomalu jsem spustila ruku dolů z jeho hrudníku, ale pořád se držel zpátky.
"Kaylo, jsi v pořádku?" zašeptal, ale i tak jsem ho slyšela a vrátilo mě to do přítomnosti.
"Tak moc mě to mrzí. Já… já… nic to nebylo."
"Určitě to tak nevypadalo. Co s tebou je? To proto jsi mi nevolala? Kaylo, prosím, mluv se mnou."
Věděla jsem, že mu to nakonec musím říct, ale tato chvíle mi na to nepřipadala vhodná. "Slibuju, že ti brzy vše vysvětlím. Jen mi dech chvilku, abych popadla dech." Doufala jsem, že mi ji dá. Potřebovala jsem to.
"Vždycky jsem tady pro tebe, krásko. Víš to, že?"
"Ano, vím."

Natáhne ke mně ruku a od první chvíle, kdy jsem potkala Madisona, jsem zaváhala, jestli ho za ni vezmu.
 

24 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mirka Mirka | 13. srpna 2015 v 3:11 | Reagovat

Děkuji moc za skvělý překlad!!! :-) :-)

2 Mia Mia | 13. srpna 2015 v 9:15 | Reagovat

Díky za překlad další kapitoly! :-)

3 Lenka Lenka | 13. srpna 2015 v 16:22 | Reagovat

díky za překlad :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama