CHF - 17. kapitola

21. března 2015 v 22:27 | Iva (kor. Evča) |  Lisa De Jong - Changing Forever
Kapitola 17
Emery


VČERA NEZAVOLAL.
Několikrát jsem mu chtěla zavolat, dokonce jsem držela prst na jeho jménu. Jsem unavená z toho, že já jediná se za ním ženu. Že jsem ta, která je pořád zraněná, protože jsem já natahovala ruku a neviděl to.
Když vejdu do třídy, posadím se skoro uprostřed. Nechci být vepředu, uprostřed, nebo se schovávat vzadu. Jen chci splynout. Jsem z Draka Chamberse tak frustrovaná, že nevím, jestli chci, aby mě viděl, nebo ne. Asi to záleží na tom, co se stane dál.
Když jsem čekala na profesorku, začínalo mě zajímat, jestli se Drake vůbec ukáže. V sobotu večer se mi otevřel a bylo těžké to poslouchat. Chtěla jsem za něj brečet, ale řekla bych, že se to snažil zadržet. Uteklo mi pár slz, ale nesesypala jsem se. Je to jeho příběh, ne můj.
"Em." Vzhlédnu a vidím Draka v džínách, které mu visí proklatě nízko. Čeká, než se mu podívám do očí a pokračuje. "Sedí tady někdo?"
"Ne," zašeptám a zavrtím hlavou.
Položí si tašku na podlahu a posadí se vedle mě. Koušu se do tváře a nedočkavě čekám, co dalšího udělá. Jsme znova kamarádi a přátelé, nebo pro něj ta noc znamená tolik, co pro mě?
Znamenalo to pro mě všechno. Drake je jediný kluk, kvůli kterému jsem byla ochotná porušit svá pravidla.
Pořád se dívám dopředu. Protože jsem tak nejistá a je to strašně divné.
Položí si loket na židli mezi nás a nakloní se ke mně. Vím, co mi jeho tělo způsobuje a srdce se mi rozbuší. "Omlouvám se, že jsem ti včera nezavolal. Všechno bylo tak hektické."
"Co tvoje rameno?" zeptám se a vyhýbám se jeho pohledu.
"Je to lepší. Mám kamarádku, která mi něco poradila." To slovo. Jediné slovo, o kterém jsem doufala, že se mu budeme vyhýbat.
"A dodržoval jsi je?" pořád se nemůžu podívat.
"Nejlépe, co jsem dokázal."
Hraju si s papíry v poznámkách, než jsou roztřepené. Proč to dnes profesorce tak trvá?
Najednou cítím na koleni velkou ruku, která mě stiskne.
"Můžeme si po hodině promluvit?"
Polknu a cítím zvětšující se touhu jen z tohoto jediného dotyku. "Před biologií mám trochu času."
"Dobře," říká a stiskne mi koleno ještě jednou, než mě pustí.
Nevím, co na něm je, ale najednou mám problém popadnout dech. Profesorka McGillová vejde zrovna teď a hlasitě něco řekne.
Toto bude nejdelší hodina mého života.
***
Nedokázala bych zopakovat ani jedinou větu, kterou profesorka řekla, ale k mé úlevě hodina skončila a doufám, že mi Drake zodpoví na některé otázky.
"Připravená?" zeptá se a zvedne tašku z podlahy.
"Jo."
Jdu za ním a doufám, že si promluvíme o tom, co se stalo v noci a kde nás to zanechalo. Nevím, kam směřujeme. Je to jedno. Šla bych s ním kamkoli.
Když vyjdeme ven, otočí se ke mně. "Půjdeme k tobě, nebo ke mně?"
"Co?" zeptám se a couvám.
Podívá se okolo, než mi položí ruku za krk a přitáhne mé rty k jeho. "Řekl jsem, půjdeme k tobě, nebo ke mně?"
Toto jsem neměla na mysli, ale chtěla jsem to?
"Kate je asi doma. Nemá hodinu."
Znova mě políbí, pak mě vezme za ruku a táhne po chodníku. Po pár minutách si uvědomím, že jdeme k němu. V žaludku cítím nervózní motýly. O tomhle bude náš vztah? O sexu. A pak spolu nebudeme mluvit i pár dní. Pár ukradených dotyků tu a tam, aby to nikdo neviděl.
Toto jsem neměla na mysli. Upřímně jsem si nikdy nemyslela na Draka, ale nemyslím si, že bych mu to teď vymluvila.
Otevře dveře do budovy a vede mě dál. Ani jeden nepromluvíme. Nemám ponětí, co to děláme, a dokázal, že je mužem pár slov.
Když jsme šlipo schodech, chodbou a odemkl dveře, ani tehdy jsme nepromluvili. Když je otevře, nechá mě vejít jako první a jde kousek za mnou.
O dvě sekundy později mě tiskne zády ke zdi a líbá mě horkými rty na krku. Netrvá dlouho, než se k němu přidám, tahám ho za vlasy a narážím boky do jeho. Nevěděla jsem, že ho takto potřebuju, ale ano.
Hladí mě přes prsa, břicho a pak najde knoflík. "Máš tuto košili moc ráda?" zeptá se, když mě jeho teplý dech lechtá na krku.
Jsem zmatená a zavrtím hlavou. Okamžitě zatahá za obě strany a knoflíky se rozletí po pokoji. "Draku," zasténám a jsem nadržená z toho, jak je agresivní.
"Jsi tak sexy, Em. Sakra, tak sexy." Položí mi ruce na ramena a sundá rukávy až k zápěstím. S jedním zataháním je košile na podlaze.
Zvedám mu tričko nahoru, když mi rozepíná džíny. Jeho pokožka je tak teplá a hladká. Jeho těžká práce na hřišti je opravdu vidět.
Poté, co se mé kalhoty a kalhotky připojí ke košili na zemi, přetáhnu mu tričko přes hlavu. Rozepne si džíny jen tak, aby se uvolnil, popadne mě za boky a rychle mě naplní. Už mezi námi nic není.
"Sakra, Em, celé ráno jsem na to myslel." Buší do mě znova a znova. Nebudu popírat, že je to skvělý pocit, ale taky by mě zajímalo, jestli pro něj znamenám jen toto, jestli jsem pro něj určitým způsobem tělesné úlevyjeho frustrace a bolesti.
Zapletu mu prsty do vlasů, když mě líbá na krku. Je to tak dobrý pocit. "Bože, Draku," zasténám, když tře to místo znova a znova. Mé tělo z něj šílí s každým přírazem.
"Co mi to děláš?" zeptá se a položí čelo na moje. "Nemůžu se nabažit. Chci jen tebe, Em."
"Nechci, abys mě znova opustil." Řeknu to dřív, než mám čas o tom přemýšlet. Co jsem to řekla. Co to znamená.
Ztuhne a odhrne mi pár pramínků ze zpocené kůže. "Kdo řekl, že jsem odešel?"
"Vždycky to děláš. I v sobotu jsi po tom všem odešel."
Zašklebí se a pořád je hluboko ve mně. "Prosím, nemysli si to. Tak to není."
Kývnu a obejmu ho okolo krku. Přitisknu čelo na jeho a zašeptám: "Přestaň utíkat. Potřebuju tě. Ještě jsem nezjistila proč, ale potřebuju."
Zavře oči, než se mi do nich znova podívá. "Em - "
"Přestaň. Nepřemýšlej. Jen buď se mnou. Prosím," prosím ho, když ho lehce políbím.
Upřeně se mi dívá do očí, než začne znova přirážet. Kdybych teď viděla nějaké pokroky, jsem uvězněná v této chvíli s tím nejúžasnějším a nejzáhadnějším mužem, kterého jsem kdy potkala.
Napnu se a začnu jej stahovat znova a znova, než dosáhne taky vrcholu a udělám se tentokrát ještě prudčeji. Děláme to společně.
Oba se ani nepohneme, když se snažíme uklidnit. Cítím, že ve mně ochabl, ale nejsem připravená ho pustit.
Zkoušíme limity, čekáme na explozi, ale ani jeden z nás nechce zastavit.
Postaví mě na zem a odhrne zpocené vlasy z čela. "Jaké to bylo?"
"Nedokážu to říct slovy," odpovím a políbím ho na vypracovaný hrudník.
"Hmm, Emery White nemá slov?"
Pokrčím rameny a znova ho políbím.
"To je poprvé." Obejme mě a přivede na místo, odkud nikdy nechci odejít. A taky si uvědomím, že si musíme promluvit, než budeme pokračovat. Čím déle jsem v Drakově náručí, tím těžší je uvolnit se.
Musím vědět, kam směřujeme, než exploduju. Nikdy jsem nepřemýšlela nad mým tělem, že by to byla cena, kterou bych dala klukovi, který by projevil lásku a miloval mě jako první, ale toto taky není v pohodě. Vůbec ne.
"Myslím, že bychom si měli promluvit."
Políbí mě na spánek a říká: "O čem budeme mluvit? Myslím, že jsme si řekli všechno."
Vykroutím se z jeho objetí a sbírám oblečení na podlaze.
"Co to děláš?" zeptá se a stojí uprostřed pokoje úplně nahý.
"Oblékám se."
"Dobře," říká a dá si ruce v bok. "Proč tak spěcháš?"
"Mám hodinu."
Pokrčí rameny. "Vynechej ji."
"Nevynechávám hodiny." Natahuju si džíny, než vidím roztrženoukošili. "Mohla bych si půjčit nějaké tričko? Když jsi mi zničil moje."
Zakření se. "Bez něj vypadáš lépe."
"Draku."
"Em."
"Prosím," prosím ho a založím si ruce na nahém hrudníku. Najednou je v pokoji příliš velká zima. Nejsem si jistá, jestli je to příliš odhalenými city, nebo tím, že jsem vyděšená, že odtud odejde a znova se mnou nebude mluvit celé dny. Už to takto nemůžu dál dělat.
Usmívá se, prohlíží si celé mé tělo, než jde ke skříni a hodí po mně šedé tričko s dlouhým rukávem. "Vezmi si toto, je mi malé."
Jen sleduju, jak sbírá oblečení po podlaze, natahuje si ho a zajímá mě, co tady, sakra, dělám. Ani se mě nemusel ptát, byla jsem nahá v jeho náručí a nechala ho, aby do mě bušil, když jsem byla opřená o zeď. Toto nejsem já. Taková nejsem. Nechci, aby byl náš vztah takový.

"Víš co, zavolej mi, až budeš chtít opravdové rande. Které neskončí tím, že budeme nazí." Odejdu a prásknu za sebou dveřmi. Možná jsem to přehnala, ale ta holka v pokoji jsem nebyla já…už nevím, kdo jsem.
 

27 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 galipeko galipeko | 22. března 2015 v 7:24 | Reagovat

Ďakujem :-)

2 miša miša | 22. března 2015 v 9:15 | Reagovat

Moooc díky za kapitoly :-)  :-D

3 Lenka Lenka | 22. března 2015 v 10:36 | Reagovat

díky za překlad :-)

4 Bára Bára | 22. března 2015 v 15:01 | Reagovat

opět moc děkuji ta 3 kapitoly :-)  ;-)  ;-) už se moc těším na další :-D

5 Katty Katty | 22. března 2015 v 16:19 | Reagovat

Překlad i korekce super a DĚKUJI :-)  ;-)

6 Gabo Gabo | 22. března 2015 v 18:37 | Reagovat

Ďakujem za všetky tri časti :-)  :-)

7 Mirka Mirka | 22. března 2015 v 20:13 | Reagovat

Děkuji moc za skvělý překlad!! :-)

8 Tamara Tamara | 22. března 2015 v 21:23 | Reagovat

Iví jsi úžasná já tě obdivuji... překládáš tolik knih no bomba :-)  ;-) Moc ti děkuji :-)

9 Danča Danča | 22. března 2015 v 21:24 | Reagovat

:-) Děkuji :-)

10 Iva Iva | 22. března 2015 v 23:24 | Reagovat

[8]: Děkuji, takové komentáře mě vždycky mile překvapí :-) A jsem ráda, že se knížky líbí i vám, když nad nimi už strávím tolik času :-)

11 Renca Renca | 23. března 2015 v 7:39 | Reagovat

Skvělá práce, díky moc za všechny tři překlady kapitol. :-) :-)

12 Květka Květka | 23. března 2015 v 7:57 | Reagovat

Děkuji za překlad dalších třech kapitol. Už se těším na další 😊

13 Kristýna Kristýna | 23. března 2015 v 9:24 | Reagovat

Díky moc za všechny kapitoly, ten příběh je super :-)

14 Jana Jana | 24. března 2015 v 7:46 | Reagovat

Díky moc za překlad, jsi skvělá :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama